Pražská brána bude k vidění na téměř původním místě
 Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení katastru města i jeho okolí od starší doby kamenné ( asi před 50. tisíci lety). Větší osídlení potvrzují nálezy z 8. A 9. Století, zejména na jihovýchodním svahu Slánské hory a jejího úpatí. K původu jména města se váže příběh z kroniky Václava Hájka z Libočan, který vypráví o objevení slaného pramene na úpatí Slánské hory služebníkem knížete Nezamysla Holotem a o následném založení osady knížecích solivarů nazvané “Slanej vrch“. Hájkův příběh je zpochybňován a stejně je zpochybňováno i další známe označení Slaného „Na slaném“, které se připomíná v zakládající listině břevnového kláštera, vydané údajně Boleslavem II. roku 993. Na počátku 12. století vzniklo na území města místní tržiště, kde se směňovaly domácí zemědělské a řemeslnické produkty za zboží pocházející ze vzdálených krajů. Ve 30. letech 12. století pak přešla větší část osady do vlastnictví benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, kterýže vystavěl malý, raně gotický kostel sv. Gotharda. První bezpečná písemná zpráva o Slaném je z roku 1262, ve kterém jmenuje Přemysl Otakar II. Slaný mezi městy, odvádějícími devátý díl tržních poplatků klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Na přelomu 13. a 14. století nadal král Václav II. město právem magdeburským a on to zřejmě byl, kdo povýšil na konci 12. století nebo počátkem 13. století Slaný na město královské s právem užívat znaku s figurkou dvouocasého stříbrného lva se zlatou korunkou a zbrojí v červeném poli. Královskému městu Slaný polepšovali pak i panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. dalším rozšířením městských majetků a privilegií. Na počátku husitských bouří se město řadilo spolu s Plzní, Žatcem, Louny, Pískem a Klatovy k městům, která jediná měla být spasena. Na podzim 1419 byl z města vyhnán poslední ostrovský probošt Bohuslav. V květnu 1420 vyrazili slánští spolu s lounskými a žateckými na pomoc Praze, čehož využil Vilém Zajíc z Hazemburka a s částí křižáckého vojska se lstí města zmocnil. Obrat ke starým pořádkům znamenala návštěva císaře Zikmunda ve Slaném. Roku 1421 otevřelo město brány Pražanům a vstoupilo do jejich městského svazu. V umírněném křídle zůstalo Slaný až do jara 1425, kdy město oblehla táborská a sirotčí vojska. Slaný, dobyté zradou, vylidněné a zpustošené, bylo pak včleněno do táborského městského svazu. 13. srpna 1436 se slánští poddali Zikmundovi, za což byli později odměněni potvrzením městských privilegií a majetků. Od poloviny 40. let 15 století se město přiklonilo k jednotě poděbradské a oddaní Jiřímu z Poděbrad zůstali slánští i v době jeho panování. Také Jiří z Poděbrad stvrdil a polepšil městu jeho výsady. Hospodářský rozvoj města pokračoval za Vladislava Jagellonského i v počátku vlády Habsburků. Za účast v odboji českých stavů, tzv. šmalkaldském povstání, bylo město Slaný Ferdinandem I. potrestáno odnětí privilegií a statků, které byly konfiskovány. Roku 1562 král město omilostnil a většinu konfiskátů vrátil. Veliký hospodářský i řemeslnický vzrůst Slaného a jeho okolí se zlomil až při prohře českých stavů na Bílé Hoře, kdy zdejší obyvatelstvo stálo opět na straně poražených. Těžce potrestáno v pobělohorských konfiskacích bylo Slaný dáno roku 1623, jako jediné královské město, do zástavy a roku 1638 bylo prodáno čečenskému hraběti Jaroslavu Bořitovi do dědičného vlastnictví Martiniců. V poddanství zůstalo Slaný dlouhých 156 let. Po jednáních s dědičkou čečenského a slánského panství Marií Annou z Martinic, provdanou za Karla Josefa hraběte z Clamu, bylo na základě smlouvy z 8. 9. 1794 město vyvázáno z poddanství a přešlo pod ochranu vrchnosti. Smlouva stoupila v platnost 1.1. 1796 a prvním ochranným pánem byl Karel Josef Clam-Martinic. V poměru ochranném zůstalo Slaný až do roku 1848. Po revoluci se Slaný stalo sídlem politického a soudního okresu. C. k. hejtmanství začalo úřadovat 15. února 1850. Zhruba od poloviny 19. století ožilo Slaný velkým vzrůstem průmyslu, zaměřeného především na potřeby slibně se rozvíjejícího zemědělství. Vývoj přerušila až první světová válka. Po jejím skončení se průmysl rozjížděl velmi pomalu a v okamžiku, kdy se hospodářský a průmyslový vzrůst města začal slibně rozvíjet, vypukla válka druhé. I z této války vyšlo Slaný bez větších hmotných škod a život se znovu vracel do normálních kolejí. Po únoru 1948 se i po rychlé socializaci město nadále rozvíjelo. Od roku 1960 byl zrušen okres Slaný a jeho větší část, včetně města Slaný, byla sloučena pod okres Kladno. Slaný se dále rozvíjí i nyní a věříme, že se žádné válečné ani jiné překážky do cesty jeho dalšímu rozkvětu nepostaví. Informace čerpány z knihy OKRES KLADNO na prahu nového milénia aneb Kladensko a Slánsko V ROCE 2000 se souhlasem pana Libora Dobnera KRÁLOVSKÉ MĚSTO SLANÝ Základní údaje Počet obyvatel: 15 754 Počet částí: 8 ( Slaný, Dolín-Želevčice, Lotouš, Blahotice, Netovice, Kvíc, Trpoměchy, Otruby) Rozloha území: 35.1 km/2 Hustota osídlení: 499 obyvatel na km/2 Nadmořská výška: náměstí TGM 268m n.m Nejvýše položené místo: Slánská hora 330m n.m Zeměpisná poloha Královské město Slaný leží v okrsku Slánské tabule, která tvoří severozápadní část geomorfologického celku zvaného Pražská plošina. Její dominantou je Slánská hora. Městem, které leží cca 25km severozápadně od Prahy, protéká od jihozápadu k severovýchodu Červený potok.
Kudyznudy.cz - tipy na výlet
správce webové prezentace: Michal Jůza, 722 245 958, 2019© Společnost patriotů Slaného z.s.